Při sjednávání půjček nebo úvěrů se často setkáváme s výrazem RPSN. Přestože se jedná o nejdůležitější údaj o půjčce, ne každý ví co tato zkratka znamená. Někde se můžete dočíst že RPSN je jiný výraz pro úrok, nebo pro zvýšený úrok a podobně. To však není tak docela pravda. RPSN je zkratka výrazu „roční procentní sazba nákladů“. Jedná se o celkový souhrn veškerých nákladů které se s pujčkou pojí a je vyčíslen v procentech z dlužné sumy peněz. Do RPSN se započítává nejenom výše úroků, ale taktéž veškeré náklady spojené s půjčkou, například administrační poplatky a podobně. Pomocí RPSN tak můžete dosáhnout srovnání výhodnosti několika různých půjček poskytovaných různými peněžními ústavy. Tady je na první pohled zřejmý rozdíl mezi úroky a RPSN. Zatímco úrok nám ukáže jenom čistou procentní sazbu kterou musíme zaplatit z vypůjčené sumy peněz, ostatní náklady, které jsou s půjčkami většinou spojené do něj nejsou na rozdíl od RPSN zahrnuty. Do RPSN se započítává kromě úroku ještě navíc různé administrativní poplatky jako například poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za vedení účtu, akontace, různé poplatky za správu půjčky, poplatky za převod peněz, různá pojištění schopnosti splácet a jiné. Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů a půjček musejí u svých nabídek kromě úroku i RPSN, tato povinnost platí v České republice od začátku roku 2002. Pokud věřitel neuvede RPSN, je půjčka automaticky úročena podle diskontní sazby ČNB, cože pro dlužníka většinou mnohem výhodnější. Existují ale vyjímky, RPSN není povinné uvádět například u půjček nižších než 5000 Kč nebo vyšších než 800 000 Kč, povinnost uvádět RPSN se také nevztahuje na bezúročné půjčky nebo půjčky bez jakýchkoliv nákladů, nebo na půjčky a úvěry které mají splatnost nenší než 3 měsíce. Rpsn se nemusí uvádět ani u hypoték. Podle směrnice EU 98/7/ES mají stejné povinnosti i věřitelé v ostatních zemích Evropské Unie.
Jak se tedy RPSN počítá?
Nejlépe je to vidět na názorném příkladu. Banka „A“ a banka „B“ nabízejí půjčku sto tisíc korun s úrokem 8% p.a., to znamená ročně. Mohlo by se zdát že tyto dvě půjčky jsou úplně stejné a nezáleží na tom kterou zvolíme. TSkutečnost však může být jiná. V reklamě se totiž obvykle nedzvíte, kolik si banka k poskytnuté půjčce připočítává. Proto můžete být překvapeni že banka „A“ si připočte pouze poplatek za uzavření smlouvy, zatímco banka „B“ si připočte veškeré poplatky které jsou uvedené výše a ještě něco navíc. A to se vám může velice prodražit jelikož takový rozdíl není vůbec zanedbatelný. Proto je důležité RPSN velmi bedlivě sledovat. RPSN se počítá podle docela složitého vzorce který v sobě zahrnuje veškeré náklady půjčky.
kde platí že
m je počet poskytnutých půjček,
Ai je výše i-té poskytnuté půjčky,
ti je doba (v letech a zlomcích roku ode dne 1. půjčky), kdy byla i-tá půjčka poskytnuta,
n je počet plateb,
Bj je výše j-té platby (splátky, poplatku atd.),
sj doba (v letech a zlomcích roku ode dne 1. půjčky), kdy byl j-tý poplatek zaplacen.
Z této rovnice se RPSN většinou vypočítá metodou půlení intervalu, (pomocí výpočetní techniky) protože analytický způsob řešení bývá většinou příliš složitý. Teď, když již víte k čemu se RPSN používá, můžete ho využít při srovnávání půjček od různých poskytovatelů a vybrat si tu nejvýhodnější půjčku právě pro vás.
